Foto týdne

Vtip týdne

Včera jsem vysvětloval manželce, že když člověk zemře,
dojde k reinkarnaci a on se vrátí na svět jako jiné stvoření...
Řekla, že by se chtěla vrátit jako kráva.
Řekl jsem jí: "Ty jsi mě zřejmě neposlouchala."
 
 
Profesor zkouší studentku a ptá se jí: "Který lidský orgán dokáže za pár sekund zvětšit svůj objem 6-8 krát?"
"Penis," odpovídá studentka.
"Je to zornička, ale toho muže se držte, slečno."
 
 
Mléko budeme pít až krávy začnou jíst švestky!
...

Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy

Průvodce pivovarským muzeem (jednotlivé stránky zobrazíte kliknutím na náhledy nebo celou brožuru stáhnete ZDE - pozor 16MB), verze ve španělštině ZDE. Aktuální pivovarský leták ZDE a ZDE.

 

       
       
       

   

Pivovarské muzeum otevřeno každou sobotu od 15.00. Exkurze trvá cca 60 minut, minimální počet návštěvníků je 6 a vstupné je 70,- Kč. Ale domluvit se dá cokoliv.

Vize vzniku černokosteleckého pivovarského muzea se začala naplňovat roku 2001, kdy vznikla společnost Dej Bůh štěstí spol. s r.o. a zakoupila silně zanedbaný pivovarský areál v Kostelci nad Černými lesy. Účelem tohoto zásadního rozhodnutí bylo získání rozsáhlého skladovacího areálu pro velká množství pivovarských technologií ze stále se zavírajících a bouraných pivovarských provozů. Podstatná výběrová kritéria pro selekci objektu byla: zcela zásadně pivovar, co nejzachovalejší původní technologie nejlépe předválečná s možností jejího zprovoznění, zachovaný průmyslový architektonický ráz komplexu pivovarských budov bez pozdějších přístaveb a demolovaných částí, turisticky vhodná lokalita pro budoucí dosažitelnost a samozřejmě cena. Tyto podmínky nejlépe splňoval ve své době bývalý pivovar v Kostelci nad Černými lesy. Pro představu na druhém místě u nás skončil pivovar v Dobrušce, který byl přeci jen zcela mimo hlavní turistické trasy.

bednáři
při práci
Bednářští mistři při práci před unikátní budovou polygonálního mlatu

Již v roce 2001 bylo nashromážděno tolik artefaktů, že nebylo možno v rámci nějaké pronajaté stodoly vše uskladnit a především tyto věci neustále někam stěhovat. Od tohoto roku se získané věci ukládají právě v černokosteleckém pivovaru a musíme podotknout, že začíná být těsno i zde. Je zcela nutné začít uložené předměty, stroje a technologie repasovat a vystavit. To je právě kámen úrazu, protože rekonstrukce pivovarského areálu pokračuje pomalým tempem v závislosti na současné ekonomické situaci společnosti s tím, že velké finanční prostředky jsou věnovány na neustálé získávání pivovarských technologií. Tyto většinou nečekané akce (někde se bourá pivovar!) práci na výstavbě muzea zásadně zbržďují, ale plní podstatu vize společnosti Dej Bůh štěstí spol. s r.o. Tato činnost je pro zcela zásadní a dle našeho názoru velmi zanedbávaná. Průmyslová architektura a její dědictví je v sousedních zemích velmi turisticky populární. Zejména v Anglii a Německu. A průmyslové areály jsou velmi vyhledávané pro různé revitalizační projekty. V naší zemi je tomu právě naopak. Zatím. Vhodná umístění zrušených pivovarů velmi vhodně slouží především pro budování nákupních center a to nejenom z důvodu vhodného místa, ale také možností zasypání vždy velkých pivovarských sklepů stavební sutí a ušetření za drahé deponie.

ošetřené
sudy
Jedno z pěti sklepních oddělení černokosteleckého pivováru, sudy jsou bednářsky ošetřeny a čekají na usazení na žulové kantýře s kolejnice.

Jak již bylo naznačeno, budovy černokosteleckého pivovaru jsou z hlediska pivovarské historie zachované včetně původních technologií. Původní pivovarské objekty jsou z roku 1840 a zásadní přestavba na parní pohon proběhla roku 1897. Obě tyto fáze se technologicky dosti zásadně liší a obě jsou v rámci komplexu budov zachovány. A v rámci dalších stavebních aktivit jsou tyto pivovarsko-historické mezníky zdůrazňovány, očišťovány, dle původních plánů rekonstruovány a získanými technologiemi z jiných pivovarů doplňovány.

Nedílnou součástí pivovarského muzea je rozsáhlá databáze informací o zaniklých pivovarech Čech, Moravy a Slezska. V rámci námi získaných informací vydáváme celou řadu publikací encyklopedického charakteru, monografií pro pivovary a článků do odborného tisku. Máme zmapováno více než 2000 pivovarů v Čechách a téměř 1000 pivovarů na Moravě a ve Slezsku. Naprostou většinu míst jsme osobně navštívili, prozkoumali, nafotili, zaměřili, zjistili mnohé data od pamětníků (dosti z nich již je po smrti) a tyto data jsou uložena v pivovarském archivu. V současné době je digitalizováno téměř 200 000 fotografií starých pivovarů, z nichž již velmi mnoho nestojí a z našich zjišťování jsme jediní, kdo objekty má nafoceny. Velká množství materiálů je teprve na černobílých negativech čekající na digitalizování. Tato ohromná knihovna (digitální i klasická) by měla být jednoduchým systémem zpřístupněna veřejnosti a to způsobem, že během prohlídky si v zasedací místnosti s projekčním zařízením může kdokoliv z exkurzní skupiny dle místa bydliště vyhledat příslušné pivovary.

čpavkové
hospodářství
Místnost čpavkového kompresoru ve stavu znovuzrození.

Co se týká podobných projektů, tak nám není známý jiný obdobný projekt, který by tuto problematiku řešil do takovéto šíře. V prvé řadě Pivovarské muzeum v Plzni, které je samozřejmě díky své tradici a kapitálovým a marketingovým možnostem svých majitelů ve své branži největší, se zabývá jen a pouze fenoménem Plzeňského měšťanského pivovaru se vším co k tomuto tématu patří. Nicméně se nedozvíme, kde se jinde v Plzni vařilo pivo, proč to zkrachovalo, kde to přesně bylo a už vůbec se nedozvíme nic například o pivovarech v Ostravě. To je právě kontrast od našeho projektu. Pro představu Plzeňské pivovarské muzeum navštěvuje ročně téměř 200 000 návštěvníků. Z dalších zajímavých muzeí je muzeum pivovaru U Fleků, kde je tak jako v Plzni část starého pivovaru ( především valach) a informace o jejich pivovaru a muzeum v pivovaru v Dalešicích, kde platí totéž. Další pivovarská muzea jsou spíše síně tradic jednotlivých pivovarů s několika nesourodými artefakty nebo nešťastnými pokusy sběratelů pivovarských suvenýrů ukázat své sbírky. Občas se v rámci nějakého oblastního archivu či muzea objeví výstava o místním pivovarnictví. To jsou jediné většinou smysluplné akce v souvislosti se zpracováváním daného tématu bohužel víceméně dočasné a jednostranné. Dočasné, že nevznikají stálé expozice s danou tematikou a jednostranné, že většinou to zpracovávají promovaní historici bez technologických a architektonických znalostí s tím, že popisovaná místa v naprosté většině případů vůbec nikdy nenavštíví. Tím nechci jejich práci hanit, ale chci jen zdůraznit, že je tato práce kusá. Naše muzeum zdůrazňuje především práci v terénu, hledání zbytků po původních pivovarech, nalézání souvislostí mezi archivními a skutečnými daty a záchrana dochovaných reliktů pivovarských technologií s jejich budoucím umístěním v pivovarském muzeu v Kostelci.

ošetřené
sudy
Unikátní krov žentouru, patrně jediný v celé Evropě.

Cílová skupina pro pivovarské muzeum je velmi široká vzhledem k rozsahu nabízených služeb. Právě z důvodu poskytování informací z celé naší republiky ve spojitosti s potravinářskými technologiemi se zaměřením na průmyslový rozvoj v druhé polovině 19. století a strojírenské firmy vyrábějící vybavení pro pivovary do celého světa je velikost cílové skupiny velmi rozsáhlá. Mimo zajímavé potravinářské technologie a místopisné informace zde bude k vidění polygonální mlat (památka č. 27144/2-3444 chráněná státem) s ukázkou zcela ojedinělého trámoví a systému mlecího zařízení s žentourem. Dále zde bude prezentována průmyslová architektura ve spojení s předprůmyslovou architekturou doznívajícího baroka ve spojitosti s pivovarskou architekturou a technologiemi v návaznosti na současný stav sledované problematiky. Mimo muzeální expozice je v areálu pivovaru k dispozici velkokapacitní pivovarská restaurace ve stylu první republiky, parkovací místa, dětské zázemí, sál pro firemní prezentace s možností připojení internetu, několik samostatných restauračních místností pro soukromé oslavy či svatby, degustační místnost a sportovní areál. Do budoucna připravujeme ubytovací kapacity a relaxační centrum (sauna, masáže, lázně).

čpavkový
kompresor
Další čpavkový kompresor, tentokráte v podvarní.

Výsledné stadium provozu muzea počítá celkem se 4000 m2 výstavní plochy tvořící logický okruh od surovin po výsledný produkt zahrnující mimo uvedené technologické procesy především místopis a historii českých, moravských a slezských pivovarů v závislosti na zájmu jednotlivých turistů. Prohlídkový okruh bude tvořen zčásti muzeálními exponáty a zčásti funkční pivovarskou technologií z 30. let 20. století na které se vyrábí originální černokostelecké pivo. Muzeum bude částečně bezbariérové s možností multimediální prohlídky místo prohlídky hůře přístupných prostor. Na muzeum budou navázány všechny ostatní atrakce popsané výše. V podstatě nikdy nebude dosaženo konečné fáze výzkumu, protože neustále se studiem nové literatury dovídáme nové skutečnosti a nové pivovarské lokace, kde se mohlo vařit pivo. Náš zájem sahá v podstatě do počátků vaření piva u nás, kdy začaly vznikat první pivovary. Centralizace výroby z jednotlivých právovárečných domů do několika či jednoho již specializovaného domu, k vaření piva určenému. A hledání renesančních pivovarů není nic lehkého. Dalším velkým problémem je studium v bývalých sudetských oblastech, kde je většina archivních materiálů uložena v cizině a původní obyvatelstvo zcela chybí. Neméně zásadním problémem jsou zaniklé obce a města, kde jsou dnes přehrady, vojenská území a těžební oblasti. Tam už se většinou nedá dohledat ani místo, kde pivovar stával neboť v podstatě neexistuje ani to místo. To jsou úskalí našeho výzkumu. Náš první a velký terénní badatel hradů Sedláček říkával, že ho na výzkumech nejvíce zdržují toulaví psi a pivovary. V naší hektické době můžeme konstatovat, že nás nejvíce zdržuje právě to rychlé životní tempo poslední doby. Prostě čas a rychlost změn v něm se promítajících.

sladovnický hvozd
Zcela unikátní sladovnický hvozd typu Ječmen, na snímku ještě na původním místě, nyní již v našem muzeu.

Co se týká literatury, tak v poslední době vychází celá spousta "děl" o pivu. Většinou jsou to kuchařky a "kuchařky". Kvalitní odborné publikace vycházejí pouze z per pánů: Zbyněk Likovský, Antonín Kratochvíle nebo Gabriela Basařová. Publikace, které nám při práci moc pomáhají, ale námi popsanou problematiku neřeší.

Přínosem projektu bude především osvětlení důležité části naší historie návštěvníkům, přiblížení jak fungovalo nejvýnosnější panské a měšťanské hospodaření od dob renesančních kavalírů do dneška, přiblížení lokální historie dle zájmu jednotlivých skupin a především záchrana velkého množství technologických soustav pro příští generace tak jako ucelení pivovarské historie našeho státu.

Vzhledem k výzkumu pivovarů na celém území naší republiky předpokládáme zájem z celé naší republiky. A nejen z ČR, ale i ze zahraničí, protože technologická zařízení v pivovarském muzeu vystavená budou zcela unikátní a funkční. Již dnes můžeme tvrdit, že do pivovaru jezdí exkurze z cizích zemí za účelem exkurze s odbornými degustacemi nebo jiným pivovarským programem. Bohužel prozatím jsme jen staveniště.

Zajímavou reportáž o nás přinesla televize v pořadu Toulavá kamera.

PřílohaVelikost
pivovarske_muzeum_medium.pdf15.41 MB
espanol_espanol_small.pdf8.97 MB

Jídelní lístek

Denní nabídka Stálá nabídka Vinný lístek

Nepřehlédněte

Černokostelecká 10 Černokostelecká 12 Vysmolení Vykulení silvestr pochodobeh

U Vodoucha

Hostinec U Vodoucha

U Slovanské lípy

U Slovanské lípy
EnglishGermanRussian
 
FrenchSpanishSwedish

Překlad/Translate

Newsletters

Vyberte novinky k jejichž odběru se chcete přihlásit nebo odhlásit.